Moje studium v Rakousku

 

 

Jmenuju se Mieke, jsem z Nizozemska a studuji obor mechatronik. Ve třetím semestru máme

povinnost vybrat si jinou univerzitu, kde bychom chtěli uskutečnit výměnný pobyt. Mým cílem bylo zlepšit se v němčině, takže jsem si hledala německé kurzy už doma. Naneštěstí žádná další univerzita v Nizozemsku žádné předměty v němčině, které by zahrnovaly i technický jazyk, nenabízela. Když jsem mluvila se svým koordinátorem, navrhnul, že bych se měla koukat na technické obory v nějaké německy mluvící zemi. Navíc co se týče technických oborů, je Německo velkým hráčem. V ten moment to znělo šíleně a hlavně až moc složitě. Dnes jsem ale velmi ráda, že jsem to všechno zvládla vyřídit a zařídit.

Výběr zahraniční destinace nebyl moc složitý. Rakousko jsem pravidelně navštěvovala se svými rodiči během našich prázdninových dovolenkových výletů a tuto zemi jsem si zamilovala. Takže když jsem se dozvěděla, že moje univerzita má partnerské univerzity taky v Rakousku, rozhodnutí bylo snadné. V ten moment jsem byla zároveň nadšená, ale i vyděšená. Nadšená, protože jsem věděla, že budu žít v horách a dokonce v Innsbrucku, takže jsem měla pocit, že se mi splnil sen (nejvyšší hora v Nizozemí má jenom 320 metrů). Zároveň jsem byla vyděšená, protože jsem věděla, že to bude poprvé, co budu žít úplně sama, 800 km od mé rodiny a kamarádů.

Tou nejlepší částí mého studia v zahraničí bylo potkávání spousty úžasných lidí. Předměty jsem měla v němčině a jelikož byla jsem jediný výměnný student ve třídě, poznala jsem spoustu místních lidí a naučila se spoustu věcí o místní kultuře. Zapojila jsem se také do Erasmus Student Network (ESN) v Innsbrucku, takže jsem se seznámila i se spoustou mezinárodních studentů. Během svého pobytu jsem se skamarádila se spoustou lidí. V Innsbrucku je vždy co dělat, 1/3 obyvatel tvoří studenti a město opravdu žije. Z toho důvodu je Innsbruck tím nejlepším místem, které si vybrat pro studium v zahraničí

Během mého pobytu v zahraničí se 5 měsíců zdálo hodně dlouhých, ale když se ohlédnu zpět, tak bych skoro řekla, že to bylo málo. Je to dost dlouhá doba na to, abyste si zvykli na nové prostředí a začali se v něm cítit jako doma. Po návratu do Nizozemska se mi zdá, jako bych nikdy nikam neodjela, tak rychle to uteklo. Nicméně bych se v budoucnu moc ráda vrátila zpět, neboť mě Rakousko bude vždy okouzlovat zejména svojí přírodou a kulturou. Zároveň toužím po tom vycestovat do zemí svých mezinárodních přátel, které jsem v Innsbrucku poznala. Rozhodně všem doporučuji odjet někam do zahraničí, je to bezesporu báječná zkušenost.

„Jedna z možností jak dostat od života co nejvíce, je dívat se na něj jako na dobrodružství.“ – William Feather

Mieke

Moje cesta do Innsbrucku

Ahoj, jmenuju se Žana a momentálně dokončuju magisterský program v oboru Managementová komunikace a IT na MCI v Innsbrucku. Narodila jsem se a byla vychovávaná v malé vesnici ve slovinských Alpách. Už v dětství jsem objevila, že mám podnikatelské vlohy. Po střední škole jsem tak věděla, že ekonomie je moje vášeň, a tak jsem se rozhodla odjet do slovinského největšího města a studovat ekonomii na univerzitě v Lublani. Protože jsem hodně energická, zvědavá, pracovitá a vždy hledám nové výzvy, Slovinsko mi bylo po čase malé, a tak jsem se rozhodla odjet studovat do zahraničí. Jako první jsem jela na Erasmus do Irska, ale dnes studuji v Rakousku.

Proč jsem si vybrala Rakousko? Spousta lidí se mě na to neustále ptá a já mám na tuhle otázku vždy spoustu odpovědí. Za prvé, Rakousko mi vždycky přišlo velmi zajímavé. Protože jsem vyrůstala na slovinsko-rakouských hranicích, od dětství jsem viděla rozdílné podmínky a vyšší životní standard než je ve Slovinsku. Znám lidi, kteří se rozhodli přestěhovat do Rakouska a dnes jsou velmi spokojeni se svým rozhodnutím, a tak mě jejich nadšení nakazilo. Když jsem dokončila bakaláře doma, rozhodla jsem se, že se přihlásím na magisterský program do Rakouska.

I když se v Rakousku mluví jiným jazykem než doma, máme spolu hodně společnou kulturu a taky atmosféru. Tyhle dva body byly také důvodem, proč jsem se rozhodla přihlásit se na magisterské studium do Rakouska.

 

A co si myslím po roce studia v Rakousku? Řekla bych jen, že to bylo nejlepší rozhodnutí mého života. Poté, co jsem se přestěhovala do Rakouska, moje němčina nebyla moc dobrá, ale lidé byli moc milí a mluvili se mnou anglicky, takže bylo jednoduché si najít kamarády. Mám moc ráda ten pocit, který mi dává Innsbruck, kdykoliv se vrátím, je přátelský a cítím se tady jako doma i přesto, že jsem v jiné zemi. Mám ráda ty hory kolem a jak jsou lidi kolem aktivní. Moc se mi líbí, jak je můj magisterský program sestavený a jak dobře se škola stará o svoje studenty.

A i přesto, že dokončuji svoje studia, jsem si více než jistá, že tady, v téhle krásné zemi, zůstanu. Rakousko mi nabízí lepší možnosti než moje domovská země. Například přes léto jsem hledala brigádu a našla jsem ji za měsíc. Tohle by se ve Slovinsku nikdy nestalo. Doma jsou podmínky pro mladé lidi na trhu práce velmi špatné. A jak už jsem řekla dříve, rozhodnutí odejít do Rakouska bylo nejlepší rozhodnutí v mém životě a doporučila bych Rakousko každému, kdo chce zažít něco nového, ale ve stejné kultuře jako doma, a taky mít následně nesčetně možností jak se uplatnit po dokončení studia.

Žana

Proč do Rakouska a mám na to vůbec?

Přemýšlíte o tom, kam po maturitě na školu? Co studovat, kde to studovat, na co máte a na co nemáte? Každý jsme v tom věku byli a stáli před rozhodnutím, kam se bude ubírat náš život. Někdo plánuje MatFyz už od šesté třídy, někdo plánuje a pak to změní a jiní zkrátka jen neví. Naštěstí žijeme ve světě nekonečných možností a cokoliv si usmyslíme, můžeme dotáhnout do konce, stačí jen chtít. Já měl to štěstí, že moje rozhodnutí se setkalo s širokou podporou nejen rodičů, ale i přátel. První, co by ale člověk měl vědět, je jaké studium si vybrat, protože dnes je možné studovat v podstatě cokoliv. Pokud se navíc rozhodnete vydat se za hranice (v našem případě do Rakouska), tak je nesmírně těžké se zorientovat v tom, jak to chodí a co všechno člověk musí mít, umět a vědět.

Vy máte to štěstí, že nám můžete kdykoliv napsat a my zkusíme poradit, jak nejlépe umíme. Já takové štěstí neměl a rád bych se tedy s vámi podělil o moje zkušenosti a poznatky, které jsem během svého studia získal.

Kde začít…

Všechno začíná výběrem školy a oboru. Je důležité vědět, že v Rakousku existují vedle univerzit i tzv. Fachhochschule, které jsou mnohem více orientovány na praxi a vzdělání pro budoucí povolání. Já mám zkušenosti s oběma typy škol a tak si dovolím je srovnat. Je dobré při výběru školy vědět, jak si představujete svou budoucnost, ač ze zkušenosti všichni víme, že se tyhle plány během studia ještě asi stokrát změní.

Cítíte-li se víc teoretičtí, máte-li chuť objevovat nové věci a přinášet do světa něco skvělého a inovativního, pak rozhodně jděte na univerzitu, která vám nabídne komplexní vzdělání s velmi širokým teoretickým základem.

Naopak jste-li více praktičtí a máte rádi, když se dají věci, které se naučíte i nějak praktičtěji použít, pak je vaší nejlepší volbou jedna z mnoha Fachhochschule (FH). Na takové škole získáte znalosti a dovednosti potřebné pro výkon vašeho povolání a nebudete zatěžováni teoretickými podrobnostmi, které člověk stejně často zapomene hned poté, co je napíše do písemky.

Vím, co chci, ale kde to najít?

Typ školy bychom měli a obor předpokládám také. Teď už zbývá jen najít tu správnou konkrétní školu a zjistit jaká jsou přijímací kritéria a jak to všechno probíhá. V tomto momentě však zklame mnohé mé suché oznámení, že vlastně není žádné centrální místo, kde se ptát a jak získat potřebné informace. Nejlepší je samozřejmě sehnat někoho, kdo na škole studuje, studoval a poradil by. Do toho všeho se staví samozřejmě jazyková bariéra a člověk často končí s obličejem v dlaních a s pocitem naprostého zoufalství. Nevěšte hlavu! Zkuste napsat na studijní, najít na sociálních sítích skupiny lidí, které sdružují lidi ze školy, dobrým kontaktem může být i lokální organizace Österreichische HochschülerInnenschaft (ÖH), což jsou jakési studentské odbory. V některých případech má škola své zahraniční oddělení známé jako International Relations Office a tam na váš mail jen čekají. Jen jde o to překonat strach, že budete za nechápavce, a napsat.

Dejme tomu, že máme školu, obor, kontakt a nezbytné informace potřebné k finálnímu rozhodnutí. Většinu pak ale napadne ta správná otázka: mám já na to studovat v zahraničí? Je pravdou, že štěstí přeje připraveným a moje připravenost při stěhování do Rakouska byla tehdy víc než mizerná. U nás v rodině nikdo nemluví německy, nikdo nestudoval vysokou školu a nikdo nikdy nebydlel v zahraničí, takže se mi sice dostávalo podpory, ale tu podporu v podobě nějaké rady nebo pomoci, kterou bych v tu chvíli asi ocenil nejvíce, jsem musel shánět jinde. To člověku taky nepřidá na sebevědomí.

Ale teď už doopravdy stojíte jen před rozhodnutím, zda do toho jít, a nebo zůstat. Tohle je bohužel moment, kde vám nikdo nepomůže a tenhle vnitřní boj musíte hrát sami. Ani já vám nesmím říkat: „Jo, jděte do toho, bude to super!“ Každý musí zvážit sám, zda je ochotný utrpět i nějaké porážky a přejít přes ně dál ať budou jakékoli. Vypíšu jen několik bodů, které zní děsivě, ale je potřeba je uvést.

Budete na to sami

Ač při vás všichni budou stát a podporovat vás, budete sami. Prvních pár dnů, týdnů až měsíců prostě přijdete do cizí země, kde všichni mluví cizím jazykem a spousta toho, na co jste byli zvyklí prostě bude jinak. A to je to jen Rakousko, kde jsou nám kulturně lidé vlastně nejblíže. Ale nebojte, kamarády si brzy najdete.

Nejde to vzít zpátky

Není to něco jako trial verze. Dobrý den, já jsem si to přišel jen zkusit. Bude to ostré studium a nikdo na vás nebude brát moc ohled, že prostě nemluvíte německy tak dobře jako ostatní. Vrátit se zpět není hanba, ale není to ani žádoucí a ztráty se v tomto případě počítají na roky, ne měsíce nebo týdny.

Starej se o sebe!

Je to věc, na kterou spousta z nás zapomíná, ale pokud odejdete hned po maturitě, pravděpodobně vypadnete ze zaběhnutého mama-hotelu, který vám uvařil, vypral a uklidil. Nehledě na to, že energie, internet a nájem se také neplatí sám od sebe. Ať už budete plně finančně zásobováni nebo se budete zajišťovat částečně nebo zcela sami, tak samotná starost o domácnost není žádná sranda a dost to člověka vyčerpá, zvlášť když na to nejste zvyklí. Což už při tak náročném studiu není sranda.

Všechno to zní naprosto strašlivě, ale je důležité vědět, že to tak bude a neříkat si, já to tak mít nebudu. Čím víc je člověk na to připravený, tím lépe tomu může čelit. Ale asi vás napadlo, proč bych vůbec měl tímhle procházet, co z toho budu mít? Přirovnal bych to ke skoku na laně z mostu. Ta hrůza z toho pustit se a skočit. Přehoupnout se přes hranu, odkud není už cesty zpět. Není to lehké, ale když se pak člověk zas vrátí nohama na zem, uzná, že to byl super zážitek. A stejně tak tomu je se studiem v zahraničí. Jde jen o to překonat svůj strach. Sebrat odvahu a zabalit kufr. I kdyby se člověk vrátil s nepořízenou, tak si přivezete obrovské zkušenosti, veliké sebepoznání, zjistíte, že všechny vaše věci k životu se vejdou do jednoho kufru, že dokážete řešit samostatně životní situace bez rodičů za zády. Že se vaše němčina zlepšila výrazně více, než kdybyste strávili měsíc na intenzivním kurzu. Že Rakušané jsou svým způsobem fajn lidi, kteří mají odlišnou jen nedávnou historii a jazyk. A že žádný problém není tak velký, jak se zpočátku zdá.

Na závěr bych chtěl jen říct, že vy na to nejste sami. Máte nás, Do Rakouska na zkušenou. A my vás v tom nenecháme. Já šel do Rakouska opravdu sám a vím jaké to je. A nedovolím, abyste se tak cítili i vy. Proto budeme rádi, když nám napíšete s jakýmkoliv problémem, protože jestli jsem se něco naučil, tak to, že zeptat se nic nestojí.

Ondřej Pešek studuje v Rakousku od roku 2013, v současnosti dokončuje bakalářský obor Mechatronik na MCI Innsbruck a od léta 2017 spolupracuje s projektem Do Rakouska na zkušenou.

Studium v rakouském Villachu

Při studiu bakalářského Mezinárodního obchodu na VŠE v Praze jsem si stále více a více uvědomovala, jak mi nevyhovuje systém české výuky, z mého pohledu založený hlavně na memorování teorií, nulové praxi, minimu prezentací atd. Chtěla jsem vyzkoušet něco nového, jiný přístup, více praxe… a Rakousko mi tuhle možnost nabídlo. A to díky typu vysokých škol Fachhochschule, které kladou důraz právě na výuku formou praxe, navíc s vyučujícími, kteří v oborech opravdu pracují, a ne o nich pouze teoreticky píší. Navíc je tu také možnost takzvaného work-friendly studia, při kterém se dá pracovat i na plný úvazek, a nabírat tak zkušenosti během školy.

Podání přihlášky na školu do Rakouska je opravdu jednoduché. Detaily a podmínky se liší podle jednotlivých škol, ale kromě překladu dokumentů do německého či anglického jazyka jsou potřeba stejné doklady jako k přihlašování na VŠ v Česku.

Po roce stráveném v Rakousku opravdu musím konstatovat, že se vyplatilo do toho jít. Přístup vyučujících je naprosto odlišný od přístupu profesorů na českých univerzitách. Studenti jsou zde vnímáni jako rovnocenní a jejich nápady a kreativita oceňovány. Co se týče například technických oborů, studenti pracují na projektech firem, se kterými pravidelně komunikují, účastní se porad a meetingů. Podobně je tomu i v business programech, kdy není výjimkou jako semestrální práci například vymyslet a vypracovat marketingovou kampaň pro určitou firmu.

Rakousko také nabízí spoustu možností mimoškolního využití volného času – hory, lesy, jezera, města – na své si přijdou jak milovníci kulturních a uměleckých aktivit (Vídeň, Salzburg, Graz), tak i ti, kteří preferují aktivnější vyžití (alpská městečka).

napsala Tereza Šalandová