V roce 2010 mi bylo čerstvých osmnáct, na gymnáziu mi zbýval rok do maturity a já dostala od Centra Vysočina pozvání na stáž do Vídně. Ještě teď si vzpomínám, jak moc mě ta nabídka nejprve vyděsila. Učila jsem se sice od dětství německy, ale svým jazykovým znalostem jsem ani trochu nevěřila. Jak bych to pak mohla zvládnout sama v cizím městě? Dnes jsem ráda, že jsem prvotní strach překonala a vyrazila poprvé na zkušenou právě do Rakouska. Za vše mluví už jen to, že několik dní po svém návratu jsem se rozhodla maturovat z němčiny a věnovat se kultuře a historii německy mluvících zemí i při studiu na vysoké škole.
Stáž na vídeňském magistrátu mi zprostředkovali organizátoři Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského. Díky nim jsem během svého krátkého pobytu měla možnost seznámit se s tím, jak funguje komunikace radnice i jejích jednotlivých odborů s obyvateli rakouského hlavního města, ale také si některé věci hned vyzkoušet. Dostala jsem se například do redakce místních radničních listů, kterých vychází hned několik různých tematických mutacích. Účastnila jsem se redakčních porad a napsala si tam svůj první opravdický článek v němčině. Nakoukla jsem také do projektové kanceláře, která měla na starosti výstavbu nového Hlavního nádraží a během hospitace v magistrátním IT oddělení si zahrála na testerku webových stránek. Vždy když jsem ve Vídni a jedu metrem, vzpomenu si třeba na premiérovou projížďku prodlouženou linkou U2 s primátorem města Michaelem Häuplem. Pro mě to bylo vlastně první setkání s podobně významným politikem, a proto mě překvapilo, jak přátelská atmosféra ve vagóně tehdy zavládla.
Každý den strávený ve Vídni byl pro mě velkým zážitkem – hlavně díky skvělému přístupu mých hostitelů, kteří se mi snažili předat maximum ze svých letitých znalostí, ale přitom se ke mně chovali jako rovnocenné partnerce. A tak jsem rychle zapomněla na ostych a užívala si všechny ty neobvyklé aktivity, které pro mě naplánovali. Musím přiznat, že i na svých dalších stážích jsem mnohokrát čerpala právě z toho, co jsem se ve Vídni naučila. Ale největším poznáním pro mě bylo, že není důvod bát se vykročit ze své komfortní zóny – zkuste to s podporou Do Rakouska na zkušenou a přesvědčte se sami!
napsala Šárka Navrátilová