Když jsem se svým spolužačkám na začátku léta svěřovala s radostnou novinkou, že jsem obdržela stipendium na European Forum Alpbach 2019, tak jsem v jejich výrazech vedle radostných úsměvů zaznamenala také poněkud skrývané, ale i přesto zaznamenatelné pohledy nejistoty. Jejich nejistotu jsem do jisté míry chápala, sama jsem úplně nevěděla, co přesně na mě během skoro tří týdnů v odlehlé tyrolské vesničce, která v nadmořské výšce 975 m. n. m. poskytuje domov přibližně 2 600 Rakušanům, čeká. Pokud se vám při takovém popisu vybavují scenérie z rakousko-německého seriálu Doktor z hor, tak jste na správné cestě. Nicméně tady popis nekončí, k idylické a poklidné vesničce v horách, kde v létě slyšíte jen zvonce krav a široko daleko vidíte zelené hory, na kterých jsou rozeseté alpské domky, jež jsou ze všech úhlů zdobené truhlíky s kvetoucími muškáty, přidejte „trochu víc netradičního“. Přesněji 5000 lidí z celého světa, kteří se zde během 17 dnů prostřídají a horskému místu vtisknou specifický multikulturní a jedinečný charakter. Ten může být způsoben jednak tím, že účastníci do hor přijedou ze všech koutů světa (počínaje Čínou a konče Čadskou republikou, nebo spíš Chile?), nebo i tím, že se každý z nich specializuje na trochu jinou problematiku. Pokud vám tohle pořád nezní jako nijak zajímavý fakt, nebo naopak byste chtěli vědět (stejně jako já před půl rokem) více, právě zde se nabízí jedinečná možnost. V tomto článku vám 22letá studentka z Brna v 10 bodech přiblíží její osobní intenzivní zážitek EFA a představí důvody, proč stojí za to se do takových míst vydat.

Abych neznalé uvedla do tématu lépe, dovolím si ještě přidat několik faktů. EFA slouží už od roku 1945 jako platforma, která spojuje odborníky z oblasti vědy, politiky, obchodu, kultury a mnoha dalších oborů. To v praxi znamená, že na fóru můžete potkat akademiky, kteří vedou diskuze s představiteli EU, zástupci soukromého i neziskového sektoru a v neposlední řadě také se stipendisty. Stipendistů do Alpbachu ročně přijíždí okolo 700 osob z více jak 90 zemí, jedná se o osoby ve věku od 18-30 let, a já letos měla tu čest být jednou z nich.

Původní myšlenkou EFA v roce 1945 bylo vytvořit místo, kde by se mohlo diskutovat o budoucnosti sjednocené Evropy směřující ke spolupráci a prosperitě. Tohoto záměru se fórum drží, pozornost teď navíc směřuje k aktuálním trendům, globalizaci a pojícím se výzvám, které se týkají celého světa, tudíž nás všech, aniž bychom se mohli rozhodnout, zda chceme být do toho provázaného systému zahrnuti. Co ale dnes můžeme, je mít snahu alespoň ovlivnit svět kolem nás a reagovat na pojící se výzvy. K tomu je právě Alpbach ideálním místem, kde se o tom můžete s ostatními radit, nesouhlasit a diskutovat. To, že bychom se měli snažit, zaznělo při Fóru nespočetněkrát v různých rovinách, mně se do paměti nejvíce vrylo heslo, které dle mého apeluje na všechny účastníky, speciálně na nás, kteří mají přístup k vyššímu vzdělání: „s velkými možnostmi přichází i velká zodpovědnost“.

Myslím, že obecného představení EFA bylo dost, teď pojďme k jádru věci, zde je 7 důvodů proč zažít European forum Alpbach!

#1 Získávání znalostí a rozšiřování obzorů

Ať už se na EFA dívám z jakéhokoliv úhlu pohledu, tohle je každopádně zahrnuto v jakékoliv rovině a skoro v jakémkoliv okamžiku (jedinou výjimku snad představují parties pořádané FAN comittee, i když tady bych možná taky mohla jako získanou znalost zahrnout základní kroky salsy, kterou jsme se na jedné z akcí učili, o tom ale třeba jindy). Nejvíce informací můj mozek nasával při ranních seminářích. První týden byl tvořen ranními a odpoledními semináři, kde jsme si mohli vybrat mezi 30 tématy. Nabídka byla opravdu široká, takže po ránu jsme v různých seminářích řešili například vztahy EU, kvantové technologie a jejich uplatnění v budoucnosti, problémy týkající se dostupnosti potravy a pitné vody, globální vztahy, ženská práva anebo důvěryhodnost médií.

Odpolední semináře byly koncipované více prakticky, takže jsme se mohli rozhodnout, zda se chceme naučit se bojové umění dojo, základy leadershipu podle vojenských metod, vytvářet poezii a hudbu, věnovat se divadlu, anebo se zdokonalit v odolnosti díky různým meditačním praktikám.

Prvním týdnem to samozřejmě neskončilo, poté následovala různá sympozia (politické, právnické, technologické, ekonomické, finanční, zdravotní aj.), při kterých byla možnost rozšiřovat znalosti při panelových diskuzích, debatách, přednáškách aj. Samozřejmě k neformálnímu získávání vědomostí byl prostor kdekoliv, ať už na louce, při obědě, nebo při večerním posezení u piva.

Odpolední seminář Participatory Leadership probíhal vždy interaktivním způsobem

Pauzu mezi semináři bylo možno vyplnit ať už obědem, nebo dalšíma diskuzemi, které nakrmily i hlavu J.

#2 Networking

Ok, když přijde na míru záměrného networkingu, tak tady bych asi s trochou nadsázky mohla nakreslit pomyslnou čáru dělící Alpbach společnost. Celý Alpbach je určitě o networkingu, získávání známostí, kontaktů a sdílení informací. Každý z nás se v tom přístupu ale lišil. Potkala jsem jedince, kterým stačilo vědět odkud jsi a co děláš, a mohli jste se stát přáteli na LinkedInu, nebo ještě líp na FB nebo WA J. S jinýma jsem se několikrát dostala do delších diskuzí a až ke konci jsme zjistili, že bychom vlastně rádi zůstali i nadále v kontaktu. Nechci tuhle skutečnost ale nějak znevažovat. Pravda je, že pokud máte cíl, nebo nápad, EFA je úžasné místo, kde se dostanete k tolika důležitým lidem a zdrojům, že by byla škoda je nevyužít k tomu, abyste byli svému cíli o trochu blíž. A nápady a spolupráce jsou potřeba, proto networking stavím hned jako druhý důvod proč na EFA.

Jedna z několika recepcí

#3 Kultura

Dost možná by se mohlo zdát, že racionální uvažování a umění k sobě nemají nějak blízko, a proto není potřeba je spojovat, v Alpbachu to ale vidí jinak. Ráda bych s vámi sdílela příběh, s kamarády jsme se bavili o významu jednoho uměleckého přednesu, (který podle mě byl o vztahu matky a dcery a dospívání) každý jsme z toho ale byli zmatení, nedokázali jsme se shodnout a říct, jestli to bylo hezké, nebo ne. Nakonec jsme to zkratkovitě uzavřeli s tím, že to prostě nemělo vysvětlení. O pár dní později zaznělo od mého dárce stipendia (nezávisle na té předchozí konverzaci s kamarády), že podporují mimo jiné i umění, protože vždy dokonale reflektuje a doplňuje aktuální dobu a to, co se v ní odehrává. Po tomhle nejasnost toho uměleckého přednesu najednou dávala o dost větší smysl. Možná se v dnešní době snažíme všechno pochopit a vysvětlit a jasně definovat, to ale nemusí být tak lehké, obzvlášť když jde o umění. Dost možná je naše doba opravdu nejasná. Umění a kultury je tedy v Alpbachu opravdu dostatek, ať už se jedná o různá vystoupení, international evening, koncerty místní kapely, netradiční výstavy a jiné. V Alpbachu je potřeba si občas od přemýšlení odpočinout a v tom případě tu je zajímavé umění jako jedna z výborných možností jak na to.

#4 Příroda a čerstvý vzduch

Přírody a čerstvého vzduchu je v Alpbachu tolik, kolik je v Alpbachu nových myšlenek, ano, nedají se spočítat J. Věřím, že i prostředí pomáhá k tomu vést neomezené diskuze. Když jsem ale cítila, že socializace je na mě už moc a chtěla jsem chvilku pro sebe, nebylo nic lehčího, než vyjít kousek na kopec a najít si nějaké zákoutí, kde bych mohla rozjímat a urovnat myšlenky, anebo prostě nedělat vůbec nic. Najít takové místo se ti v univerzitní knihovně bohužel úplně nepoštěstí J, v Alpbachu je skoro na každém rohu, nebo spíš na každé louce. Když jsem chtěla ještě větší klid a „nadhled“, tak stačilo nasednout na lanovku a během pár minut vyjet do 2000 m.n.m. To jsme párkrát s kamarády udělali a vždycky to bylo příjemně osvěžující. Samozřejmě, že tyrolské Alpy nabízejí několik míst k pěším túrám, které vás dovedou ať už na vrcholky hor, nebo do zapadlé horské hospůdky, obě možnosti vás odmění zaslouženou dávkou endorfinů, to můžu spokojeně potvrdit.

Na to, že stejnou radost z přírody už dost možná nebudou moct čerpat následující generace, upozorňovaly protesty FridaysForFuture, kterých jsem se také zúčastnila, i takový protest je výborným zdrojem na dobití energie. Mimochodem aktivisté z FFF protestovali i když do Alpbachu přijel rakouský prezident, víte, jak na ně zareagoval? Reakce se nesla v duchu: „jsem rád, že ti mladí tam stojí a zajímají se, fandím jim“. Zajímalo by mě, jak by fórum ovlivnilo Miloše Zemana, nebo dokonce Václava Klause, který se fóra v minulosti také zúčastnil.

# 5 Přátelství

I když je tento důvod až skoro poslední, má pro mě asi nejvyšší hodnotu. V Alpbachu není nic lehčího než se začít bavit s jakýmkoliv cizincem, a pokud do toho investujete víc času a úsilí, můžete si najít opravdové kamarády. No a vždycky to je přece o lidech, ne? Stačí zahodit všechny předsudky (tedy jestli ještě nějaké máte) a můžu zaručit, že po dvou týdnech budete mít při odjezdu několikrát na krajíčku, teda pokud vás loučení dojímá tak jak mě… pokud ne, tak můžu aspoň zaručit, že zase budete o krůček blíž k tomu stát se global citizen „světoobčanem“, protože vaši kamarádi a známí na konci odletí do celého světa.

# 6 Místo pro inspiraci a seberealizaci

V Alpbachu člověk nalezne každý den několik podnětů, které ho nutí posouvat se dál. Výzvou může být třeba několikadenní rýma, která se nevyhnula snad žádnému účastníkovi a tak jsme po prvním týdnu vedle myšlenek začali vyměňovat i bacily, které naštěstí nikoho z nás úplně ze hry nevyřadily. Nebo pro některé z nás bylo určitě výzvou připojit se k výšlapu na východ slunce kolem 5. hodiny ranní. Výzvou může být předčítání jednoho z významných projevů na téma freedom. Výzvou může být zorganizování vlastní diskuze. Pokud se ale k takové iniciativě neodhodláte, nevadí, jsou tu i ostatní, kteří pro vás rádi připraví zajímavé diskuze, kterých se pořád můžete zúčastnit a ze kterých budete odcházet o něco moudřejší, stačí chtít.

# 7

Na předešlých řádcích jsem vám představila 6 faktů, kvůli kterým stojí za to se do Alpbachu vydat. Napadaly mě i další, ty se ale začaly čím dál tím víc překrývat, až jsem se v podstatě dostala k jednomu obecnému důvodu „Alpbach“, což by asi jako důvod proč do Alpbachu jet, nemuselo moc dávat smysl J. Před pár dny jsem četla příspěvek na IG, kde účastník EFA psal, že Alpbach je super, protože všichni tam vědí, o co jde, co to EFA je a všichni tě chápou, rozumí ti a nic nemusíš vysvětlovat. Vystihl to přesně. Já si k tomu přidala to, že po tom, co se člověk dostane z obrovské, lesklé, barevné EFA bubliny domů, měl by se právě snažit vysvětlit i ostatním o co vlastně jde, aby věděli, že takové programy existují.

A víte co je na EFA nejlepší? Že EFA pro vás může být čímkoliv, čím budete chtít. Můžete propagovat práva žen, nezávislost médií, potřebu širší produkce, nebo restrikce, geneticky upravených potravin, diskutovat s politiky, cvičit jógu v horách, vystoupit před davem lidí, stát se součástí uměleckého představení, brainstormovat u piva, anebo se seznamovat s představiteli významných rakouských firem. Proto poslední důvod proč na EFA jet, nechávám otevřený, bez jakéhokoliv hesla. Fórum je o tobě a o světě kolem, proto záleží na každém z nás, čím si fórum naplní a co bude jeho důvodem, proč stojí za to European Forum Alpbach zažít.

Autorka Dominika Holášová se EFA 2019 zúčastnila poprvé jako scholarship holder a ráda se s váma spojí na FB, kde ji najdete pod stejným jménem, případně ráda předá další kontakty, které vám zodpoví i záludnější otázky.