Vy máte to štěstí, že nám můžete kdykoliv napsat a my zkusíme poradit, jak nejlépe umíme. Já takové štěstí neměl a rád bych se tedy s vámi podělil o moje zkušenosti a poznatky, které jsem během svého studia získal.

Kde začít…

Všechno začíná výběrem školy a oboru. Je důležité vědět, že v Rakousku existují vedle univerzit i tzv. Fachhochschule, které jsou mnohem více orientovány na praxi a vzdělání pro budoucí povolání. Já mám zkušenosti s oběma typy škol a tak si dovolím je srovnat. Je dobré při výběru školy vědět, jak si představujete svou budoucnost, ač ze zkušenosti všichni víme, že se tyhle plány během studia ještě asi stokrát změní.

Cítíte-li se víc teoretičtí, máte-li chuť objevovat nové věci a přinášet do světa něco skvělého a inovativního, pak rozhodně jděte na univerzitu, která vám nabídne komplexní vzdělání s velmi širokým teoretickým základem.

Naopak jste-li více praktičtí a máte rádi, když se dají věci, které se naučíte i nějak praktičtěji použít, pak je vaší nejlepší volbou jedna z mnoha Fachhochschule (FH). Na takové škole získáte znalosti a dovednosti potřebné pro výkon vašeho povolání a nebudete zatěžováni teoretickými podrobnostmi, které člověk stejně často zapomene hned poté, co je napíše do písemky.

Vím, co chci, ale kde to najít?

Typ školy bychom měli a obor předpokládám také. Teď už zbývá jen najít tu správnou konkrétní školu a zjistit jaká jsou přijímací kritéria a jak to všechno probíhá. V tomto momentě však zklame mnohé mé suché oznámení, že vlastně není žádné centrální místo, kde se ptát a jak získat potřebné informace. Nejlepší je samozřejmě sehnat někoho, kdo na škole studuje, studoval a poradil by. Do toho všeho se staví samozřejmě jazyková bariéra a člověk často končí s obličejem v dlaních a s pocitem naprostého zoufalství. Nevěšte hlavu! Zkuste napsat na studijní, najít na sociálních sítích skupiny lidí, které sdružují lidi ze školy, dobrým kontaktem může být i lokální organizace Österreichische HochschülerInnenschaft (ÖH), což jsou jakési studentské odbory. V některých případech má škola své zahraniční oddělení známé jako International Relations Office a tam na váš mail jen čekají. Jen jde o to překonat strach, že budete za nechápavce, a napsat.

Dejme tomu, že máme školu, obor, kontakt a nezbytné informace potřebné k finálnímu rozhodnutí. Většinu pak ale napadne ta správná otázka: mám já na to studovat v zahraničí? Je pravdou, že štěstí přeje připraveným a moje připravenost při stěhování do Rakouska byla tehdy víc než mizerná. U nás v rodině nikdo nemluví německy, nikdo nestudoval vysokou školu a nikdo nikdy nebydlel v zahraničí, takže se mi sice dostávalo podpory, ale tu podporu v podobě nějaké rady nebo pomoci, kterou bych v tu chvíli asi ocenil nejvíce, jsem musel shánět jinde. To člověku taky nepřidá na sebevědomí.

Ale teď už doopravdy stojíte jen před rozhodnutím, zda do toho jít, a nebo zůstat. Tohle je bohužel moment, kde vám nikdo nepomůže a tenhle vnitřní boj musíte hrát sami. Ani já vám nesmím říkat: „Jo, jděte do toho, bude to super!“ Každý musí zvážit sám, zda je ochotný utrpět i nějaké porážky a přejít přes ně dál ať budou jakékoli. Vypíšu jen několik bodů, které zní děsivě, ale je potřeba je uvést.

Budete na to sami

Ač při vás všichni budou stát a podporovat vás, budete sami. Prvních pár dnů, týdnů až měsíců prostě přijdete do cizí země, kde všichni mluví cizím jazykem a spousta toho, na co jste byli zvyklí prostě bude jinak. A to je to jen Rakousko, kde jsou nám kulturně lidé vlastně nejblíže. Ale nebojte, kamarády si brzy najdete.

Nejde to vzít zpátky

Není to něco jako trial verze. Dobrý den, já jsem si to přišel jen zkusit. Bude to ostré studium a nikdo na vás nebude brát moc ohled, že prostě nemluvíte německy tak dobře jako ostatní. Vrátit se zpět není hanba, ale není to ani žádoucí a ztráty se v tomto případě počítají na roky, ne měsíce nebo týdny.

Starej se o sebe!

Je to věc, na kterou spousta z nás zapomíná, ale pokud odejdete hned po maturitě, pravděpodobně vypadnete ze zaběhnutého mama-hotelu, který vám uvařil, vypral a uklidil. Nehledě na to, že energie, internet a nájem se také neplatí sám od sebe. Ať už budete plně finančně zásobováni nebo se budete zajišťovat částečně nebo zcela sami, tak samotná starost o domácnost není žádná sranda a dost to člověka vyčerpá, zvlášť když na to nejste zvyklí. Což už při tak náročném studiu není sranda.

Všechno to zní naprosto strašlivě, ale je důležité vědět, že to tak bude a neříkat si, já to tak mít nebudu. Čím víc je člověk na to připravený, tím lépe tomu může čelit. Ale asi vás napadlo, proč bych vůbec měl tímhle procházet, co z toho budu mít? Přirovnal bych to ke skoku na laně z mostu. Ta hrůza z toho pustit se a skočit. Přehoupnout se přes hranu, odkud není už cesty zpět. Není to lehké, ale když se pak člověk zas vrátí nohama na zem, uzná, že to byl super zážitek. A stejně tak tomu je se studiem v zahraničí. Jde jen o to překonat svůj strach. Sebrat odvahu a zabalit kufr. I kdyby se člověk vrátil s nepořízenou, tak si přivezete obrovské zkušenosti, veliké sebepoznání, zjistíte, že všechny vaše věci k životu se vejdou do jednoho kufru, že dokážete řešit samostatně životní situace bez rodičů za zády. Že se vaše němčina zlepšila výrazně více, než kdybyste strávili měsíc na intenzivním kurzu. Že Rakušané jsou svým způsobem fajn lidi, kteří mají odlišnou jen nedávnou historii a jazyk. A že žádný problém není tak velký, jak se zpočátku zdá.

Na závěr bych chtěl jen říct, že vy na to nejste sami. Máte nás, Do Rakouska na zkušenou. A my vás v tom nenecháme. Já šel do Rakouska opravdu sám a vím jaké to je. A nedovolím, abyste se tak cítili i vy. Proto budeme rádi, když nám napíšete s jakýmkoliv problémem, protože jestli jsem se něco naučil, tak to, že zeptat se nic nestojí.

Ondřej Pešek studuje v Rakousku od roku 2013, v současnosti dokončuje bakalářský obor Mechatronik na MCI Innsbruck a od léta 2017 spolupracuje s projektem Do Rakouska na zkušenou.