Jitka: „Především hodiny konverzace mi pomohly se v jazyce zlepšit“

Letní jazykový kurz v Innsbrucku.

Skvělé prostředí, organizátoři, výuka a především atmosféra.

Všichni byli během kurzu velmi vstřícní a nápomocní, snažili se předat nám co nejvíce, učili nás s nadšením a během výuky panovala vždy příjemně laděná atmosféra. Všechny hodiny byly přizpůsobené úrovni každého z nás, při vyučování se s ostatními účastníky výborně spolupracovalo, a i díky tomu jsme se velmi rychle rozmluvili. Především hodiny konverzace mi pomohly se v jazyce zlepšit, i díky věcné zpětné vazbě, kterou jsme pokaždé dostávali. Kromě gramatiky a konverzace jsme ale dělali i mnoho praktických věcí, jakožto psaní CV nebo motivačního dopisu, měli jsme i možnost vyzkoušet si, jak probíhá pohovor na školu či pracovní pozici. Výuka na kurzu je nesrovnatelná s tou na běžné škole, vyučujícím zde na žácích záleží, zajímají se o jejich názory a předávají opravdu důležité zkušenosti, které se v životě hodí, obzvlášť plánujete-li studovat či pracovat v německy mluvící zemi.

I když se tak na první pohled může zdát, kurz není zdaleka jen o dopoledním vyučování. Odpoledne a večery jsme trávili s organizátory znalými v místním prostředí a s ostatními účastníky kurzu při
různorodých aktivitách. Mimo klimatizovanou učebnu na MCI jsme navštívili historické centrum města Innsbruck, skokanský můstek Bergisel, Kaltwassersee u města Seefeld, zámek Ambras, nebo jsme se projeli na Sommerrodelbahn a následně využili i koupaliště v ceně jízdenky:-)


To vše za jediný týden!

Kurz mi dal spoustu zkušeností a zážitků, vřele doporučuji všem lidem toužícím zlepšit se v němčině a strávit nezapomenutelný týden v Innsbrucku…

Petr: „Léto v Innsbrucku? Nejlepší, co studenta může potkat…“


Při brouzdání na Facebooku jsem narazil na reklamu od Do Rakouska na zkušenou na týdenní jazykový kurz v Innsbrucku konající se na škole, která mě zaujala pár měsíců předtím na Gaudeamu. Řekl jsem si, že strávit týden prázdnin v Rakousku studiem mi zas tolik neuškodí a přihlásil jsem se. Díky týdnu stráveném v Innsbrucku na kurzu si momentálně ve městě hledám brigádu na celé léto a mám podanou přihlášku na místní univerzitu. A co mě tak nadchlo?

Po ubytování na útulné koleji pro studenty jsme se rychle seznámili s MCI univerzitou. Týdenní plán jsme měli jasně daný: každý den hodinu a půl gramatika, následováno „Soft and Hard skills“ a nakonec konverzace. Vše probíhalo v němčině, což může vypadat na první pohled náročně, ale bát se, že byste byli během výuky ztraceni a nerozuměli, se nemusíte. Výuka se totiž přizpůsobuje úrovni a schopnostem účastníků, nebo vám kterýkoli z vyučujících rád pomůže. A co mi to všechno dalo? Řekl bych, že lepší studijní týden pro studenta střední školy jen tak nevymyslíte. Do dvou dnů se dobře rozmluvíte, s čímž vám pomůže samotná konverzace s rodilým mluvčím. Během hodiny gramatiky si zopakujete všechny základy a naučíte se i nové věci. Program „Soft and Hard skills“ je pro jakéhokoli studenta jako dar z nebes. Od správného vystupování a přednášení před třídou po rozbor psaní motivačních dopisů a životopisů. Naučíte se všechny důležité věci,

které se vám budou hodit na vysokou školu, do práce, ale i celkově do života. To vše je doplněno různými úkoly a příklady, které se odevzdávají elektronickou formou, a můžete se těšit na podrobný rozbor vaší práce plný tipů a rad k vašemu zlepšení. Moderní kampus a nové učebny s výhledem přímo na Alpy, ve kterých výuka probíhá, jsou jen třešničkou na dortu ke všemu ostatnímu.

Mimo výuku nabízí kurz širokou škálu různých aktivit, jež se dají v Tyrolsku během léta dělat. Ať je to výlet do Seefeldu vlakem, procházka po městě nebo vyjížďka lanovkou do hor na západ slunce. To vše můžete podniknout spolu s ostatními účastníky kurzu a organizátory, nebo si všechny tyhle zajímavosti můžete projít sami. Během celého týdne je hodně času na jakékoli aktivity dle vaší libosti, takže se nebojte, že byste se nudili.

Těšit se můžete nejen na příjemný a kvalitní kolektiv organizátorů, ale hlavně na skvělý zážitek z prázdnin.

Lenka: Proč jsem utekla z Prahy

Zajímá vás, co tolik vidí na Innsbrucku? Zda se dá v Rakousku přežít i bez znalosti němčiny? Přečtěte si blog od Lenky, nově studentky MCI a vše se dozvíte!

Ahoj jsem Leňa, jsem dost malá a ráda se směju. A kromě toho miluju hory stejně jako všichni mí kolegové, kteří mají sídlo v Innsbrucku. Proč ale zrovna tam?

Když jsem před pár lety přemýšlela kam půjdu na vysokou, Praha byla z pohledu místa i školy jediná volba v ČR a studium v zahraničí mě tenkrát snad ani nenapadlo. Jediná škola, která splňovala moje nároky na obor byla VŠE, a tak jsem šla. Když jsme se ve druháku měli hlásit na Erasmus, měla jsem jasno. Vzala jsem si mapu, udělala tečky v horách, a tam se přihlásila. Innsbruck byl první volba, a to ze spousty důvodů, jako je jazyk, kultura, Freizeitkarte (o té později) a tak podobně. Měla jsem průměr, že jsem mohla jít téměř kamkoli. Slýchávala jsem věci jako: „Ježiš, a proč nejdeš do Vídně, když máš takovej průměr?“ nebo „Proč nejedeš někam dál, třeba do Kanady, co by za to jiní dali..“. Nevím, co by za to dali jiní, ale já bych dala všechno za Innsbruck.

Půl roku v Alpách se nedá shrnout do jedné věty, ani jednoho článku. Poznala jsem spoustu skvělých lidí, získala spoustu zážitků a v horách byla víc než ve škole. U toho všeho jsem ale taky poznala sama sebe. Došlo mi, jak moc neumím žít v Praze, jak kolem sebe potřebuji lidi se stejným myšlením, a že mě VŠE tlačí někam, kam vlastně vůbec nechci. Praha je nádherná, skvělá pro studentský život i pracovní příležitosti a bez ní bych se nejspíš ani nedostala do Innsbrucku. Je ale taky nádherně uspěchaná, daleko od pořádných hor a plná lidí, jejichž životní filozofií je šplhat po korporátním žebříčku.

Znáte to, všichni vám pořád opakují, jak je skvělý najít svoji work-life balance, ale nikdo z nich ji ještě pořádně nenašel.

Já ji ale najít chtěla, tak mi to nedalo a řekla jsem si, že zkusím příjimačky na magistra na MCI. Příjimačky dopadly, já jela do Prahy odstátnicovat a vrátila se na trvalo do Innsbrucku. A ta rovnováha? Jej, a jaká!

A teď k tomu, co (ne)jde:

  1. Neumím německy. A ne, nejsem jeden z těch lidí, co „neumí německy“ a přitom plynule začnou mluvit v baru. Fakt neumím německy. Ale studuju v angličtině, ve třídě plné Rakušáků a němčina se učí sama.
  2. Nepotřebuju statisíce ani miliony abych tady mohla studovat. Školný je 380 euro na semestr, bydlení je o něco dražší než v Praze a ostatní životní náklady se dají srovnat. Budete potřebovat víc, ale dá se to zvládnout.
  3. Nepracuji v Innsbrucku. Pracuji online, za pochodu a v angličtině. Jde to i bez němčiny, ale chce to čas.

A když už zjistíte, že to jde, Tyrolsko vám ukradne srdce. Naučíte se být v klidu, fyzička se udržuje sama a každé ráno se při pohledu z okna musíte usmívat. K tomu všemu máte v kapse Freizeitkarte, neboli celosezónní skipas (a pár dalších výhod) za 427 Euro na celý rok. Samotná škola je plná malých oborů, kde je přístup ke studentům pravým opakem toho, co vám nabízí české školství.

Tak jestli ještě pořád netušíte, co vlastně děláte v Praze nebo kdekoli jinde, koukněte na MCI Innsbruck. Slibuju, že to bude stát za to!

Instagram: https://www.instagram.com/kavkalenka/

Moje studium v Rakousku

 

 

Jmenuju se Mieke, jsem z Nizozemska a studuji obor mechatronik. Ve třetím semestru máme

povinnost vybrat si jinou univerzitu, kde bychom chtěli uskutečnit výměnný pobyt. Mým cílem bylo zlepšit se v němčině, takže jsem si hledala německé kurzy už doma. Naneštěstí žádná další univerzita v Nizozemsku žádné předměty v němčině, které by zahrnovaly i technický jazyk, nenabízela. Když jsem mluvila se svým koordinátorem, navrhnul, že bych se měla koukat na technické obory v nějaké německy mluvící zemi. Navíc co se týče technických oborů, je Německo velkým hráčem. V ten moment to znělo šíleně a hlavně až moc složitě. Dnes jsem ale velmi ráda, že jsem to všechno zvládla vyřídit a zařídit.

Výběr zahraniční destinace nebyl moc složitý. Rakousko jsem pravidelně navštěvovala se svými rodiči během našich prázdninových dovolenkových výletů a tuto zemi jsem si zamilovala. Takže když jsem se dozvěděla, že moje univerzita má partnerské univerzity taky v Rakousku, rozhodnutí bylo snadné. V ten moment jsem byla zároveň nadšená, ale i vyděšená. Nadšená, protože jsem věděla, že budu žít v horách a dokonce v Innsbrucku, takže jsem měla pocit, že se mi splnil sen (nejvyšší hora v Nizozemí má jenom 320 metrů). Zároveň jsem byla vyděšená, protože jsem věděla, že to bude poprvé, co budu žít úplně sama, 800 km od mé rodiny a kamarádů.

Tou nejlepší částí mého studia v zahraničí bylo potkávání spousty úžasných lidí. Předměty jsem měla v němčině a jelikož byla jsem jediný výměnný student ve třídě, poznala jsem spoustu místních lidí a naučila se spoustu věcí o místní kultuře. Zapojila jsem se také do Erasmus Student Network (ESN) v Innsbrucku, takže jsem se seznámila i se spoustou mezinárodních studentů. Během svého pobytu jsem se skamarádila se spoustou lidí. V Innsbrucku je vždy co dělat, 1/3 obyvatel tvoří studenti a město opravdu žije. Z toho důvodu je Innsbruck tím nejlepším místem, které si vybrat pro studium v zahraničí

Během mého pobytu v zahraničí se 5 měsíců zdálo hodně dlouhých, ale když se ohlédnu zpět, tak bych skoro řekla, že to bylo málo. Je to dost dlouhá doba na to, abyste si zvykli na nové prostředí a začali se v něm cítit jako doma. Po návratu do Nizozemska se mi zdá, jako bych nikdy nikam neodjela, tak rychle to uteklo. Nicméně bych se v budoucnu moc ráda vrátila zpět, neboť mě Rakousko bude vždy okouzlovat zejména svojí přírodou a kulturou. Zároveň toužím po tom vycestovat do zemí svých mezinárodních přátel, které jsem v Innsbrucku poznala. Rozhodně všem doporučuji odjet někam do zahraničí, je to bezesporu báječná zkušenost.

„Jedna z možností jak dostat od života co nejvíce, je dívat se na něj jako na dobrodružství.“ – William Feather

Mieke

Moje cesta do Innsbrucku

Ahoj, jmenuju se Žana a momentálně dokončuju magisterský program v oboru Managementová komunikace a IT na MCI v Innsbrucku. Narodila jsem se a byla vychovávaná v malé vesnici ve slovinských Alpách. Už v dětství jsem objevila, že mám podnikatelské vlohy. Po střední škole jsem tak věděla, že ekonomie je moje vášeň, a tak jsem se rozhodla odjet do slovinského největšího města a studovat ekonomii na univerzitě v Lublani. Protože jsem hodně energická, zvědavá, pracovitá a vždy hledám nové výzvy, Slovinsko mi bylo po čase malé, a tak jsem se rozhodla odjet studovat do zahraničí. Jako první jsem jela na Erasmus do Irska, ale dnes studuji v Rakousku.

Proč jsem si vybrala Rakousko? Spousta lidí se mě na to neustále ptá a já mám na tuhle otázku vždy spoustu odpovědí. Za prvé, Rakousko mi vždycky přišlo velmi zajímavé. Protože jsem vyrůstala na slovinsko-rakouských hranicích, od dětství jsem viděla rozdílné podmínky a vyšší životní standard než je ve Slovinsku. Znám lidi, kteří se rozhodli přestěhovat do Rakouska a dnes jsou velmi spokojeni se svým rozhodnutím, a tak mě jejich nadšení nakazilo. Když jsem dokončila bakaláře doma, rozhodla jsem se, že se přihlásím na magisterský program do Rakouska.

I když se v Rakousku mluví jiným jazykem než doma, máme spolu hodně společnou kulturu a taky atmosféru. Tyhle dva body byly také důvodem, proč jsem se rozhodla přihlásit se na magisterské studium do Rakouska.

 

A co si myslím po roce studia v Rakousku? Řekla bych jen, že to bylo nejlepší rozhodnutí mého života. Poté, co jsem se přestěhovala do Rakouska, moje němčina nebyla moc dobrá, ale lidé byli moc milí a mluvili se mnou anglicky, takže bylo jednoduché si najít kamarády. Mám moc ráda ten pocit, který mi dává Innsbruck, kdykoliv se vrátím, je přátelský a cítím se tady jako doma i přesto, že jsem v jiné zemi. Mám ráda ty hory kolem a jak jsou lidi kolem aktivní. Moc se mi líbí, jak je můj magisterský program sestavený a jak dobře se škola stará o svoje studenty.

A i přesto, že dokončuji svoje studia, jsem si více než jistá, že tady, v téhle krásné zemi, zůstanu. Rakousko mi nabízí lepší možnosti než moje domovská země. Například přes léto jsem hledala brigádu a našla jsem ji za měsíc. Tohle by se ve Slovinsku nikdy nestalo. Doma jsou podmínky pro mladé lidi na trhu práce velmi špatné. A jak už jsem řekla dříve, rozhodnutí odejít do Rakouska bylo nejlepší rozhodnutí v mém životě a doporučila bych Rakousko každému, kdo chce zažít něco nového, ale ve stejné kultuře jako doma, a taky mít následně nesčetně možností jak se uplatnit po dokončení studia.

Žana

Proč do Rakouska a mám na to vůbec?

Přemýšlíte o tom, kam po maturitě na školu? Co studovat, kde to studovat, na co máte a na co nemáte? Každý jsme v tom věku byli a stáli před rozhodnutím, kam se bude ubírat náš život. Někdo plánuje MatFyz už od šesté třídy, někdo plánuje a pak to změní a jiní zkrátka jen neví. Naštěstí žijeme ve světě nekonečných možností a cokoliv si usmyslíme, můžeme dotáhnout do konce, stačí jen chtít. Já měl to štěstí, že moje rozhodnutí se setkalo s širokou podporou nejen rodičů, ale i přátel. První, co by ale člověk měl vědět, je jaké studium si vybrat, protože dnes je možné studovat v podstatě cokoliv. Pokud se navíc rozhodnete vydat se za hranice (v našem případě do Rakouska), tak je nesmírně těžké se zorientovat v tom, jak to chodí a co všechno člověk musí mít, umět a vědět.

Vy máte to štěstí, že nám můžete kdykoliv napsat a my zkusíme poradit, jak nejlépe umíme. Já takové štěstí neměl a rád bych se tedy s vámi podělil o moje zkušenosti a poznatky, které jsem během svého studia získal.

Kde začít…

Všechno začíná výběrem školy a oboru. Je důležité vědět, že v Rakousku existují vedle univerzit i tzv. Fachhochschule, které jsou mnohem více orientovány na praxi a vzdělání pro budoucí povolání. Já mám zkušenosti s oběma typy škol a tak si dovolím je srovnat. Je dobré při výběru školy vědět, jak si představujete svou budoucnost, ač ze zkušenosti všichni víme, že se tyhle plány během studia ještě asi stokrát změní.

Cítíte-li se víc teoretičtí, máte-li chuť objevovat nové věci a přinášet do světa něco skvělého a inovativního, pak rozhodně jděte na univerzitu, která vám nabídne komplexní vzdělání s velmi širokým teoretickým základem.

Naopak jste-li více praktičtí a máte rádi, když se dají věci, které se naučíte i nějak praktičtěji použít, pak je vaší nejlepší volbou jedna z mnoha Fachhochschule (FH). Na takové škole získáte znalosti a dovednosti potřebné pro výkon vašeho povolání a nebudete zatěžováni teoretickými podrobnostmi, které člověk stejně často zapomene hned poté, co je napíše do písemky.

Vím, co chci, ale kde to najít?

Typ školy bychom měli a obor předpokládám také. Teď už zbývá jen najít tu správnou konkrétní školu a zjistit jaká jsou přijímací kritéria a jak to všechno probíhá. V tomto momentě však zklame mnohé mé suché oznámení, že vlastně není žádné centrální místo, kde se ptát a jak získat potřebné informace. Nejlepší je samozřejmě sehnat někoho, kdo na škole studuje, studoval a poradil by. Do toho všeho se staví samozřejmě jazyková bariéra a člověk často končí s obličejem v dlaních a s pocitem naprostého zoufalství. Nevěšte hlavu! Zkuste napsat na studijní, najít na sociálních sítích skupiny lidí, které sdružují lidi ze školy, dobrým kontaktem může být i lokální organizace Österreichische HochschülerInnenschaft (ÖH), což jsou jakési studentské odbory. V některých případech má škola své zahraniční oddělení známé jako International Relations Office a tam na váš mail jen čekají. Jen jde o to překonat strach, že budete za nechápavce, a napsat.

Dejme tomu, že máme školu, obor, kontakt a nezbytné informace potřebné k finálnímu rozhodnutí. Většinu pak ale napadne ta správná otázka: mám já na to studovat v zahraničí? Je pravdou, že štěstí přeje připraveným a moje připravenost při stěhování do Rakouska byla tehdy víc než mizerná. U nás v rodině nikdo nemluví německy, nikdo nestudoval vysokou školu a nikdo nikdy nebydlel v zahraničí, takže se mi sice dostávalo podpory, ale tu podporu v podobě nějaké rady nebo pomoci, kterou bych v tu chvíli asi ocenil nejvíce, jsem musel shánět jinde. To člověku taky nepřidá na sebevědomí.

Ale teď už doopravdy stojíte jen před rozhodnutím, zda do toho jít, a nebo zůstat. Tohle je bohužel moment, kde vám nikdo nepomůže a tenhle vnitřní boj musíte hrát sami. Ani já vám nesmím říkat: „Jo, jděte do toho, bude to super!“ Každý musí zvážit sám, zda je ochotný utrpět i nějaké porážky a přejít přes ně dál ať budou jakékoli. Vypíšu jen několik bodů, které zní děsivě, ale je potřeba je uvést.

Budete na to sami

Ač při vás všichni budou stát a podporovat vás, budete sami. Prvních pár dnů, týdnů až měsíců prostě přijdete do cizí země, kde všichni mluví cizím jazykem a spousta toho, na co jste byli zvyklí prostě bude jinak. A to je to jen Rakousko, kde jsou nám kulturně lidé vlastně nejblíže. Ale nebojte, kamarády si brzy najdete.

Nejde to vzít zpátky

Není to něco jako trial verze. Dobrý den, já jsem si to přišel jen zkusit. Bude to ostré studium a nikdo na vás nebude brát moc ohled, že prostě nemluvíte německy tak dobře jako ostatní. Vrátit se zpět není hanba, ale není to ani žádoucí a ztráty se v tomto případě počítají na roky, ne měsíce nebo týdny.

Starej se o sebe!

Je to věc, na kterou spousta z nás zapomíná, ale pokud odejdete hned po maturitě, pravděpodobně vypadnete ze zaběhnutého mama-hotelu, který vám uvařil, vypral a uklidil. Nehledě na to, že energie, internet a nájem se také neplatí sám od sebe. Ať už budete plně finančně zásobováni nebo se budete zajišťovat částečně nebo zcela sami, tak samotná starost o domácnost není žádná sranda a dost to člověka vyčerpá, zvlášť když na to nejste zvyklí. Což už při tak náročném studiu není sranda.

Všechno to zní naprosto strašlivě, ale je důležité vědět, že to tak bude a neříkat si, já to tak mít nebudu. Čím víc je člověk na to připravený, tím lépe tomu může čelit. Ale asi vás napadlo, proč bych vůbec měl tímhle procházet, co z toho budu mít? Přirovnal bych to ke skoku na laně z mostu. Ta hrůza z toho pustit se a skočit. Přehoupnout se přes hranu, odkud není už cesty zpět. Není to lehké, ale když se pak člověk zas vrátí nohama na zem, uzná, že to byl super zážitek. A stejně tak tomu je se studiem v zahraničí. Jde jen o to překonat svůj strach. Sebrat odvahu a zabalit kufr. I kdyby se člověk vrátil s nepořízenou, tak si přivezete obrovské zkušenosti, veliké sebepoznání, zjistíte, že všechny vaše věci k životu se vejdou do jednoho kufru, že dokážete řešit samostatně životní situace bez rodičů za zády. Že se vaše němčina zlepšila výrazně více, než kdybyste strávili měsíc na intenzivním kurzu. Že Rakušané jsou svým způsobem fajn lidi, kteří mají odlišnou jen nedávnou historii a jazyk. A že žádný problém není tak velký, jak se zpočátku zdá.

Na závěr bych chtěl jen říct, že vy na to nejste sami. Máte nás, Do Rakouska na zkušenou. A my vás v tom nenecháme. Já šel do Rakouska opravdu sám a vím jaké to je. A nedovolím, abyste se tak cítili i vy. Proto budeme rádi, když nám napíšete s jakýmkoliv problémem, protože jestli jsem se něco naučil, tak to, že zeptat se nic nestojí.

Ondřej Pešek studuje v Rakousku od roku 2013, v současnosti dokončuje bakalářský obor Mechatronik na MCI Innsbruck a od léta 2017 spolupracuje s projektem Do Rakouska na zkušenou.